Život na vesnici...

16. srpna 2011 v 16:37 | Vitamínová K*

Život na vesnici

Já jako třináctiletá holka jsem se narodila ve městě a už v něm třináct let žiju. Město je to sice menší ale město to je. Bydlím v ani malém ani velkém rodiném domku skoro v centru, no spíše uplně.
Jako malá jsem si říkala "Narodila jsem se ve městě a také ve městě zemřu". Město pro mě bylo to nejlepší bydliště jaké mohlo být. Do školy jsem to měla kousek (ale to i teď) a do školky také. Naši několikrát říkali že se přestěhujem ale já jsem nechtěla, nechtěla jsem přijít o kamarády a o můj rodný domek.
Na vesnici jsem jezdila tak jednou za tři měsíce k babičce na moravu. Nikdy jsem tam nechtěla moc jezdit, jezdila jsem tam jen proto že tam mám všechny mé sestřenice a ráda jsem si s nima povídala, hrála hry a dělala blbosti. Vesnice mě nekdy nepřitahovala. Bylo to jen město to co uvázlo v mém srdíčku.
Teď když jedu k babičce, ohromě se tam těším. Poznala jsem že je tam krásný vzduch, ticho a samozřejmě klid. Nejezdí tam náklaďáky, všude je zeleno, příroda vynohrady prostě nádhera. Lituju že jsme se tankrát nepřestěhovali, že jsem byla tak hloupá. Neustále prosím naše aby jsme tam jeli a o prázdninách tam chci zůstat aspoň měsíc.
Do budoucna plánuju postavit si rodiný domek někde na vesnici s velikou zahradou, aby moje děti poznali hned od začátku jak je ta příroda krásná a jak jí my lidi ničíme.
Když jsem někde sama v přírodě, je tam ticho tak mě to uklidňuje. Plánuju že si sebou budu brát bloček a budu psát příběhy, které píšu opravdu ráda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama